Alegorie světa
Jednou ve škole se ptá paní učitelka dětí, jak si představují komunismus. Přihlásí se Frantík a říká:
"Já si ho představuju jako velkou horu. Ta odolává všem nepříznivým podminkam a stojí a bude tu stát na věky."
Paní učitelka Frantíka pochválí, vyvolává dál a děcka přednášejí věci jak vystřižené z patřičných učebnic. Nakonec to paní učitelka jako vždycky riskne a vyvolá i Pepíčka.
"Já si ho představuju jako velikou loď na rozbouřeným oceáně a ta loď se kymácí a kymácí a ne a ne se převrátit. A na ní jsou lidi všichni posraný a pochcaný a poblitý a nikdo nemůže vystoupit."
 |
 |
 |