Japonec
Konal se jednou seminář pro manažery střední úrovně se třiceti účastníky. Při poslední hodině praví lektor: "Pánové, na závěr si trochu prověříme úroveň vašeho všeobecného vzdělání. Uvidíme, jak na tom kdo z vás je. Tedy, já řeknu klasický citát a vy odpovíte. Začíná: "Od ledu se osvobozují řeky i potoky..." Nikdo neví, jen vzadu se hlásí malý Japonec: "Johann Wolfgang von Goethe, Faust, Velikonoční procházka 1806!" Ostatní účastníci uznale mručí. Další otázka: "Měsíc vychází, zlatem hvězd se odívá..." A znovu, jak výstřel z pistole zezadu zazní: "Matthias Claudius, Večerní píseň, 1779!" Manažeři se začínají cítit trapně a dívají se do země. Lektor pokračuje: "Pevně přikováni k zemi..." - "Schiller", vyrazí Japonec, "Píseň zvonu, 1799!". To již manažery začíná rozčilovat a jeden v první řadě zamumlá: "Zasraní Japonci". A znovu se ozve známý hlas zezadu: "Max Grundig, CeBIT, 1982!"
 |
 |
 |